školní řád – denní studium

Ředitel školy vydává školní řád v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ředitel školy vydává školní řád v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

Obsah  1. Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků    2. Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků  3. Provozní pravidla, vnitřní režim školy  4. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků  5. Podmínky pro zacházení s majetkem školy  6. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád)  7. Pravidla pro udělování výchovných a kázeňských opatření 8. Ukončení vzdělávání  9. Závěrečná ustanovení

 

 

1. Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků  Žáci mají právo: a) na vzdělávání a školské služby dle školského zákona a na služby vyplývající z uzavřené smlouvy o poskytnutí vzdělání za úplatu;  b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání;c) volit a být zvoleni do školské rady, jsou-li zletilí; d) být voleni do aktivu žáků a pracovat v něm a jeho prostřednictvím se obracet na ředitele školy a ten je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů se zabývat;e) vyjadřovat se přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušného chování a dobrého soužití, ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje;f) vyjádřit se ke všem činnostem a provozu školy také písemně prostřednictví anonymní schránky důvěry umístěné v klubovně;g) v případě studijních či osobních problémů na informace a poradenskou pomoc školy (třídního učitele, školního speciálního pedagoga, školního metodika prevence nebo vedení školy); v závažnějších případech je možné doporučit šetření psychologem, šetření v PPP, SPC či jiné metody pomoci; h) žáci mají právo vyžadovat dodržování všech ustanovení úmluvy o právech dítěte všemi zaměstnanci školy; i) žáci mohou využívat klubovnu od 7.00 hodin k účelu studia a odpočinku před zahájením vyučování, o přestávkách a volných hodinách, žáci jsou povinni dodržovat provozní řád klubovny;j) žáci mají právo být uživateli lokální počítačové sítě školy prostřednictvím počítačů umístěných v učebnách a odpočinkovém koutku, lokální počítačovou síť smějí žáci využívat i v době mimo vyučování, musí však dodržovat všechny předpisy s touto činností související; k) žáci mohou navštěvovat školní žákovskou knihovnu, půjčovat si zde knihy, řídí se výpůjčním řádem; l) žáci mohou využívat školní bufet a automat na kávu, a to ve volných hodinách a přestávkách; m) žáci mají právo využívat samoobslužnou víceúčelovou tiskárnu, dodržují pokyny pro její použití; n) tělocvičnu, stůl na stolní tenis, posilovnu mají právo využívat žáci i v době mimo vyučování za podmínek, které stanoví pověřený učitel a se souhlasem zřizovatele školy; o) žáci mají právo na komplexní informace o možnostech dalšího vzdělávání prostřednictvím výchovného poradce a vedení školy; p) žáci mají právo konzultovat s vyučujícím v individuálně sjednaném termínu obsah učiva probraného během žákovy delší nepřítomnosti;  q) žáci jsou informováni o umístění lékárničky ve sborovně školy, mají právo na základní ošetření, každý školní úraz, případně každé ošetření, musí být zapsáno v knize úrazů; r) žáci mohou po dohodě s vedením školy vydávat školní časopis a šířit jej na půdě školy, vedení školy si vyhrazuje právo přidělit školnímu časopisu korektora z řad učitelů školy;  s) žáci mají v případě ztráty vysvědčení právo na vystavení duplikátu za úplatu, žáci mají právo na bezplatné vystavení potvrzení o studiu pro různé účely; t) žáci s různými druhy zdravotního omezení mají právo na zvláštní péči a přístup ke vzdělání.
Zákonní zástupců nezletilých žáků mají právo:a) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svých dětí;b) volit a být zvoleni do školské rady; c) vyjadřovat se přiměřenou ústní i písemnou formou, která neodporuje zásadám slušného chování a dobrého soužití, ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání;d) na informace a poradenskou pomoc školy (třídního učitele, školního speciálního pedagoga, školního metodika prevence nebo vedení školy) v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona.
2. Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků   Žáci jsou povinni: a) řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat; b) dodržovat školní řád, protipožární předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, včetně pravidel hygieny (v péči o zdraví žáků spolupracuje škola s příslušným zdravotními zařízeními a krajskou hygienickou stanicí);   c) plnit pokyny pedagogických pracovníků a dalších pověřených osob vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.  Zletilí žáci jsou také povinni: a) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání; b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu se školním řádem;c) oznamovat škole všechny údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni: a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy; b) na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka; c) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by                   mohly mít vliv na průběh vzdělávání;     d) dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem;e) oznamovat škole všechny údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.   Další povinnosti žáků: a) povinností žáků je docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin, zúčastňovat se vyučování povinných, volitelných a nepovinných předmětů, do nichž se přihlásili a byli do nich zařazeni, a zúčastňovat se akcí pořádaných školou, na svém místě v učebně je každý žák vždy včas na začátku vyučovací hodiny, do odborných učeben a tělocvičny žáci vstupují pouze na pokyn vyučujícího, jsou povinni dodržovat řády všech učeben;b) v prostoru šaten dbají žáci příkazů pedagogů, zejména pokud jde o přezouvání, dodržování klidu, čistoty a pořádku;c) bez souhlasu pedagoga nebo pověřené osoby se nesmí vzdálit z určeného místa a opustit budovu školy;  d) žáci jsou povinni být ve škole vždy čistě a přiměřeně (bez výstředností) oblečeni a upraveni tak, aby reprezentovali školu, při slavnostních, oficiálních příležitostech a školou stanovených dnech dodržují tzv. dress code, při nedodržení tohoto ustanovení může být žákovi udělena důtka třídního učitele;e) po příchodu do školy se žáci přezouvají a převlékají v šatnách, po dobu pobytu ve škole jsou žáci vždy přezuti, vnášet obuv a svrchní oděv (bundy, kabáty apod.) do učeben není dovoleno;   f) všechny potřeby na vyučovací hodinu si žáci připravují před jejím zahájením, nenosí do školy věci, které bezprostředně nesouvisí s vyučováním, zejména věci, které by mohly ohrozit bezpečnost okolí, za ztrátu či poškození věci, kterou žák nepotřebuje k vyučování (např. mobily, cennosti), škola neodpovídá;  g) ke slušnému chování žáků školy patří zdravení všech učitelů, zaměstnanců školy a všech dospělých návštěvníků školy, vstoupí-li do třídy vyučující či jiná dospělá osoba, pozdraví ji žáci tím, že vstanou; h) není-li žák připraven na vyučování nebo nemá-li v pořádku všechny potřebné pomůcky na vyučovací hodinu, omluví se vyučujícímu na začátku této hodiny, jakékoliv dodatečné omlouvání nemůže být bráno na zřetel;          i) žáci jsou povinni dbát o čistotu a pořádek na svém místě v učebnách a ve všech místnostech školy a okolí školy, po každé vyučovací hodině jsou žáci povinni uklidit pracovní místa a po poslední vyučovací hodině ještě zvednout židle a zavřít okna; j) všichni žáci školy jsou tvůrci a ochránci životního a pracovního prostředí, dbají na čistotu a estetický vzhled školy, chrání zeleň v jejím okolí, třídí odpad do separačních nádob, žáci se pravidelně podílejí na úklidu okolí školy dle pokynů příslušných vyučujících, v žádném případě nelze tolerovat jakékoliv formy vandalismu;  k) žáci se chovají vždy tak, aby neohrožovali zdraví a bezpečnost vlastní a svých spolužáků, při každé činnosti jsou povinni   dodržovat   zásady   bezpečnosti a ochrany zdraví a protipožární opatření, každý  žák  je  povinen  ohlásit neprodleně vyučujícímu jakýkoli úraz, který při vyučování nebo školní akci utrpěl; l) žákům je zakázáno napovídat při zkoušení, podvádět a opisovat při písemných pracích; m) žákům jsou přísně zakázány jakékoliv projevy šikany, rasismu, xenofobie a netolerance vůči odlišnostem; n) žákům je zakázáno přinášet, držet, požívat nebo distribuovat návykové látky v jakékoli podobě v areálu školy a při školních akcích, rovněž je žákům zakázáno pod vlivem návykových látek vstupovat do školy a účastnit se školních akcí; o) v budově školy a na akcích školy žáci nežvýkají žvýkačky. p) žákům je zakázáno při veškerých činnostech souvisejících s aktivitami školy pořizovat a uchovávat jakékoliv záznamy zvukové, obrazové či elektronické v souladu s platnými právními předpisy; q) žáci si ponechávají své osobní věci v místech pouze k tomu určených, pokud se žáci v průběhu vyučování přemisťují do jiné učebny nebo mají dle rozvrhu volnou hodinu, neponechávají své věci bez dozoru; r) ztrátu či odcizení osobního majetku hlásí žák neprodleně třídnímu učiteli, popř. vedení školy;   s) o své mimoškolní činnosti (pracovní, zájmové), která může narušit vzdělávání a přítomnost ve škole, informuje žák svého třídního učitele, tyto činnosti nelze vykonávat bez svolení školy v době řádného vyučování; t) opakované porušování těchto povinností bude řešeno dle části 6.  3. Provozní pravidla, vnitřní režim školy  a) S organizací příslušného školního roku seznámí žáky třídní učitel (nebo pověřený učitel). b) Ředitel školy stanoví termíny třídních schůzek rodičů během školního roku. Formu třídních schůzek určuje ředitel školy.c) Do prostor školy vstupují pouze žáci školy, jejich rodiče a zaměstnanci školy. Návštěvy vstupují do budovy pouze se souhlasem vedení školy. Budovu školy otevírá správce budov. Během dne je nutné použít zvonku vedle hlavního vchodu do budovy. Každý den je určen službu konající učitel, který odpovídá za pořádek a kázeň v učebnách a dalších prostorách školy a učitel konající ranní dozor u vstupu do budovy od 7:45-8:05 hodin. Budova se uzavírá v 8:05 hodin, aby se žáci stihli připravit na vyučování začínající v 8:10 hodin. Při dřívějším příchodu do školy žáci mohou využít klubovnu  do začátku výuky.d) Dozor před začátkem vyučování v přízemí začíná v 7.45 a končí v 8.05 hodin. V tuto dobu dozor zaznamená žáky, kteří došli na vyučování pozdě. e) Žáci mají přísný zákaz z důvodu zajištění bezpečnosti pouštět cizí osoby do budovy. Při vstupu cizích osob platí přísný zákaz použití automatického vrátného (tzv. bzučák), návštěvu pouští osobně do budovy pouze zaměstnanci školy.f) Pobyt ve škole mimo stanovená rozmezí povoluje v jednotlivých případech ředitel školy. g) Při vyučování se žáci řídí stanoveným „rozvrhem hodin“. Rozvrh hodin je závazný pro žáky i učitele (včetně přidělených učeben). h) Žáci jsou povinni sledovat na nástěnce v mezipatře „změny v pravidelné výuce – zastupování“ a „aktuální studijní informace“  s frekvencí nejméně 2x denně (před začátkem vyučování a po skončení vyučování). i) Vyučovací hodina začíná a končí zvukovým znamením. Začátky a konce vyučovacích hodin jsou pro žáky i učitele závazné. Časy začátků a konců vyučovacích hodin jsou zaznamenány v rozvrhu, na webu, na vývěsce školy, v bakalářích, v dropboxu.j) Žáci jsou povinni zaujmout místa v učebně před zahájením vyučovací hodiny. Připraví si učební pomůcky na hodinu. Pomůcky potřebné pro výuku donesou pověření žáci před začátkem vyučovací hodiny. Nedostaví-li se vyučující do třídy do 5 minut po zahájení hodiny, oznámí tuto skutečnost žákovská služba vedení školy.  k) Jednotliví vyučující mají právo měnit zasedací pořádek ve třídě. l) O částečném či úplném uvolnění z vyučování některého předmětu žádají žáci písemně ředitele školy. Žádosti nezletilých žáků vždy podepisují jejich zákonní zástupci. m) Žádost o uvolnění z tělesné výchovy, či úlevy v ní, se předkládá spolu s lékařským posudkem, ve kterém je uvedena platnost posudku. Lékařské vyjádření k uvolnění z tělesné výchovy musí obsahovat patřičné náležitosti (časový rozsah uvolnění a jeho druh – úplné, částečné). V případě částečného uvolnění žáka zůstává žák zařazen do hodin tělesné výchovy a v posudku musí být přesně uvedeno, které cviky žák nesmí vykonávat. n) Na hodiny tělesné výchovy se žáci převlékají do sportovního oděvu a přezouvají do sportovní obuvi. Pokud se žák omlouvá z hodiny tělesné výchovy (po nemoci, zranění), má omluvenku ve studijním průkaze, který předkládá na začátku hodiny. Za necvičící (omlouvající se) žáky zodpovídá příslušný vyučující tělesné výchovy, který má všechny žáky přidělené skupiny neustále pod dozorem.    o) Na každý týden určuje třídní učitel ve své třídě dvojici žáků, tzv. službu. Mezi povinnosti této služby patří:         příprava pomůcek dle pokynů vyučujících, hlášení nepřítomnosti vyučujícího vedení školy (nejdéle po 5 minutách nepřítomnosti          vyučujícího), hlášení nepřítomných žáků na začátku vyučovací hodiny, příprava kříd, mazání tabule (průběžné a na konci vyučovací           hodiny), bezodkladné hlášení třídnímu učiteli závady na zařízení a poškození zařízení učebny, služba odchází z učebny vždy poslední. p) Během vyučovací hodiny se žák řídí pokyny vyučujícího.  q) Během vyučovací hodiny může žák používat pouze pomůcky (včetně technických komunikačních prostředků) určené vyučujícím a nesmí provádět jakékoliv další činnosti nesouvisející s výukou, vyrušovat a zabývat se činnostmi s výukou nesouvisejícími. r) Mobilní telefon či jiný komunikační prostředek musí být uložený v tašce a musí být nastaven tak, aby nerušil akustickými projevy. V případě nedodržení tohoto pravidla, mobilní telefon či jiný komunikační prostředek žák odloží do konce vyučovací hodiny na stůl vyučujícího. s) Během vyučovací hodiny nesmí žáci konzumovat potraviny, nealkoholické nápoje mohou žáci požívat v souladu se zásadami slušného chování.  Na toaletu během vyučovací hodiny odcházejí žáci pouze ve výjimečných případech. t) Pro ukládání vnesených věcí (§ 433 odst. 2 občanského zákoníku) je místem určeným šatna, popř. šatní skříňka. Šatna je určena pro úschovu běžných věcí (ošacení, obuv). Za zamykání šatní skříňky je odpovědný každý žák. u) Šatny tělesné výchovy nejsou určeny pro odkládání vnesených věcí ve smyslu § 433 odst. 2 občanského zákoníku, jsou určeny pouze pro ukládání nezbytného ošacení a obuvi při převlečení do sportovního ošacení. Cenné věci (řetízky, hodinky, mobily apod.) si žáci před hodinou tělesné výchovy mohou odkládat do trezoru nebo v kanceláři školy, jinak si za tyto věci odpovídají sami žáci. Pro odkládání vnesených věcí nejsou určeny učebny a chodby. v) Žák si může uložit do trezoru školy finanční obnos, který považuje za větší.w) Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, je povinen tuto skutečnost okamžitě nahlásit, v případě větší hodnoty také Policii České republiky (z důvodu šetření pro pojišťovnu) a následně kontaktní osobě pro pojišťovnu. Žák je prostřednictvím školy pojištěn v rozsahu a za podmínek stanovených smlouvou mezi školou a pojišťovnou. Věci, na které chce žák uplatňovat pojištění, musí mít zajištěny (např. řádně uzamčená šatní skříňka apod.) a uloženy na místě k tomu určeném.  x) Nalezené předměty jsou žáci povinni odevzdat v kanceláři školy.y) Při návštěvě sekretariátu školy dodržují žáci úřední hodiny s výjimkou neodkladných a mimořádných případů. z) Ve škole není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, reklama i prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj žáků nebo přímo ohrožující či poškozující životní prostředí.aa) Ve škole není povolena činnost politických stran a politických hnutí, ani jejich propagace.bb) V prostorách školy je zakázáno hrát hazardní hry.

Docházka do školy, omlouvání nepřítomnosti a) O předem známé nepřítomnosti žáka ve škole nebo o uvolnění z výuky během dne požádá žák předem třídního učitele (nebo zastupujícího třídního učitele) nebo vyučujícího daného předmětu po předložení písemné žádosti rodičů ve studijním průkazu. O uvolnění z vyučování na dobu delší než jeden den, je nutno požádat písemně ředitele školy. b) Žáci mohou v případě nevolnosti či jiných náhlých zdravotních (popř. osobních) potíží opustit s vědomím třídního učitele nebo vedení školy vyučování. U nezletilých žáků škola vyžaduje souhlas rodičů prokazatelnou formou. Odejde-li žák během vyučování bez řádné omluvy, bude jeho absence považována za neomluvenou.c) V případě opakovaných neodůvodněných pozdních příchodů může třídní učitel přistoupit ke kázeňskému opatření.d) Nepřítomnost nezletilého žáka ve škole omlouvá v souladu s platnými právními předpisy zákonný zástupce žáka, popř. vychovatel domova mládeže, pokud jde o nezletilého žáka ubytovaného v domově mládeže, ihned, nejpozději však do tří dnů od počátku jeho nepřítomnosti se sdělením důvodu nepřítomnosti. Písemné zdůvodnění musí obsahovat konkrétní uvedení důvodu nepřítomnosti. Veškeré omluvy je nutné zapisovat do studijního průkazu a předkládat třídnímu učiteli nejpozději do 7 dnů po návratu do výuky, jinak bude absence považována za neomluvenou. Pozdější omluvy jsou v rozporu se zákonem a tedy nepřípustné. e) Zletilý žák se omlouvá sám. Při omlouvání absence zletilých žáků bude škola vyžadovat podobný režim jako v případě omlouvání absence v zaměstnání. V případě nemoci, nevolnosti apod. vždy potvrzení lékaře, uvolnění z rodinných důvodů pouze v případech doložených úředním potvrzením matriky, soudu apod., lékařské potvrzení při ošetřování člena rodiny, při doprovodu člena rodiny k lékaři apod. Pro vysokou administrativní náročnost výše uvedeného způsobu omlouvání absence může zletilý žák po dohodě s třídním učitelem požádat rodiče, aby jej nadále zastupovali v případech uvolnění z výuky a omlouvání absence. V takovém případě třídní učitel postupuje při omlouvání žákovy nepřítomnosti jako u nezletilých žáků. f) O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel vedení školy a výchovnou poradkyni, která tyto údaje vyhodnocuje. Při zvýšené omluvené nepřítomnosti ověřují věrohodnost. Neomluvenou nepřítomnost řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem třídní učitel s výchovnou poradkyní formou pohovoru. Z pohovoru se provede zápis, který účastníci podepíší a obdrží kopii.g) Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.h) Po návratu do školy se žák omlouvá jednotlivým vyučujícím, a to ihned na začátku hodiny z důvodu své nepřítomnosti a případné neznalosti učiva za dobu absence. V tomto případě může být žák zkoušen z učiva, na kterém byl do doby své nepřítomnosti ve škole. V případě, že se žák neomluví, je to posuzováno tak, že je na výuku řádně připraven. i) Zamešká-li žák více než 25 % z celkové dotace hodin daného předmětu v daném pololetí, nebo nemá-li splněné všechny požadavky stanovené vyučujícím daného předmětu za dané období, bude žákovi uloženo přezkoušení z učiva za celé pololetí za poplatek 200 Kč. V případě absence větší než 100 hodin do konce prosince za I. pololetí a do konce května za II. pololetí (v případě maturitního ročníku 80 hodin do konce dubna) oznámí třídní učitel žákovi a jednotlivým vyučujícím tuto skutečnost. Žákovi mohou být stanoveny komisionální zkoušky za dané pololetí za poplatek 200 Kč, které vyučující daného předmětu zapíše do příslušných přehledů a také oznámí žákovi termín a rozsah zkoušky. Zkoušky musí být vykonány do hodnotící porady daného pololetí. (O prominutí poplatku za zkoušku může rozhodnout ředitel školy po předložení písemné žádosti doložené zprávou lékaře nejpozději den před stanoveným termínem zkoušky.)

4. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků  a) Žák je povinen chránit své zdraví i zdraví jiných osob, se kterými přijde během školního vyučování do styku.  b) Žákům je zakázáno otevírat o přestávkách okna, sedat na okenní parapety, vyklánět se z otevřených oken. Okna se otevírají za přítomnosti vyučujícího, popř. pedagogického dozoru. c) Žákům je zakázáno manipulovat s termostatickými hlavicemi radiátorů bez přímé výzvy vyučujícího. d) Žák nesmí bez svolení učitele manipulovat s technickým zařízením učeben (PC, dataprojektory, …). e) Žákům je zakázáno manipulovat bez dozoru učitele s jakýmikoliv elektrickými spotřebiči, vypínači v rozvaděčích, jističi, elektrickým vedením a zapojovat do sítě jakékoli přinesené elektrospotřebiče. f) Žákům je zakázáno manipulovat s hasicími přístroji a hydranty s výjimkou nezbytného zásahu při požáru. g) Žákům je zakázáno opouštět svévolně budovu o přestávkách. Výjimku tvoří volné hodiny. h) Při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností, vykonávají pedagogický dozor pracovníci pověření ředitelem školy, z nichž jeden z nich je určen jako vedoucí akce. a. Vedoucí akce v předstihu  poučí prokazatelným způsobem žáky o povinnosti dodržování školního řádu i na těchto akcích, o další povinnosti dodržování bezpečnostních předpisů, zvlášť stanovených pro tuto akci, protipožárních předpisů, pravidel silničního provozu. b. Při exkurzích dodržují žáci pokyny pracovníků těchto zařízení. V případě jakýchkoliv akcí organizovaných školou dodržují žáci směrnici Organizační řád – školní akce a výlety, řídí se pokyny pedagogického dozoru, pracovníků Horské služby, Lesní správy, ochrany přírody a pracovníků dalších relevantních institucí. c. Dozor nad žáky je určen tak, aby na každých nejvýše 25 žáků dohlížel jeden vyučující s výjimkou sportovních akcí (lyžařské výcvikové kurzy), které se řídí zvláštními předpisy. Dozor začíná 15 minut před zahájením akce a končí jejím ukončením. d. Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří mají uzavřené pojištění léčebných výloh v zahraničí a pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu. V případě výjezdu do členského státu Evropské unie postačí namísto pojištění léčebných výloh Evropský průkaz zdravotního pojištění. Nezletilý žák předloží i písemný souhlas zákonného zástupce s výjezdem. i) Dojde-li k úrazu žáka, poskytují první pomoc dozírající učitelé (vyučující ve vyučovací hodině, dozor na chodbách, stanovené dozory na akcích). Každý úraz či poranění jsou zapsány do knihy úrazů. Pověřená osoba za splnění předepsaných podmínek záznam o úrazu a případně oznámení škodní události. Lékárničky jsou umístěny ve sborovně a v kabinetu č. 17a.  j) V případě požáru jsou všechny osoby povinny postupovat podle dokumentu „Požární poplachová směrnice“, který je umístěn na viditelném místě na chodbách.  k) Všem osobám je v prostorách školy a při všech školních akcích zakázáno užívat návykové látky a jakkoli s nimi manipulovat. Užívání a zneužívání omamných a psychotropních látek (dále jen OPL) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí. V případě, že se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka. Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky. Distribuce dle § 187 trestního zákona a šíření dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je přestupkem nebo trestným činem. Škola je povinna v tomto případě takový trestný čin překazit a učiní tak včasným oznámením policejnímu orgánu. V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola kontaktovat policejní orgán. Zákaz jakékoli manipulace s návykovými látkami (nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek včetně kouření a to i elektronických cigaret a pití alkoholických nápojů) se týká všech prostor školy, pozemku školy a jeho těsné blízkosti a dále při veškerých činnostech a akcích souvisejících s aktivitami školy. Rovněž vstup do areálu školy a na školní akce pod vlivem návykových látek je zakázán. Porušení tohoto zákazu bude hodnoceno jako závažné porušení povinností žáka z hlediska následných výchovných opatření.  l) Žákům je zakázáno přinášet do školy a na školní akce předměty a látky nebezpečného charakteru (střelné zbraně; látky chemické – třaskaviny, žíraviny, jedy; biologické; radioaktivní apod.) nebo další věci ohrožující životy nebo zdraví.  5. Podmínky pro zacházení s majetkem školy  a) Žák je povinen šetrně zacházet s majetkem školy. Jedná se o lavice, židle, další nábytek, žaluzie, šatní skříňky, malby v místnostech školy, PC, učební pomůcky a veškerá další technická zařízení. Dojde-li k poškození tohoto majetku, je žák povinen toto poškození okamžitě hlásit vyučujícímu příslušné vyučovací hodiny, případně příslušnému dozoru, v případě poškození majetku v kmenové učebně také třídnímu učiteli.  b) Pokud žák majetek školy poškodí úmyslně či svojí nedbalostí, plně za škodu odpovídá zletilý žák, u nezletilého žáka jeho zákonný zástupce. Odstranění škody zajistí na vlastní náklady v době dohodnuté s pověřeným pracovníkem. Nedojde-li v dohodnuté době k odstranění škody, zajistí odstranění škody škola a zletilý žák, u nezletilého žáka jeho zákonný zástupce, poskytne škole plnou finanční náhradu ve výši nákladů na odstranění škod. c) Žák je povinen šetrně a hospodárně zacházet se svěřenými učebními pomůckami a se zapůjčenými učebnicemi. Je zakázáno pořizovat si poznámky do zapůjčených učebnic a pracovních sešitů. d) Žák je povinen vrátit vypůjčené knihy do konce školního roku, v případě ztráty je povinen nahradit adekvátně ztrátu.e) Žák může využívat zařízení ostatních právních subjektů (kopírovací stroje, automaty na kávu, na nápoje, bufet apod.) způsobem, pro který jsou tato zařízení určena. Při svévolném poškození, které vznikne nepovolenou manipulací (rozebíráním strojů apod.) či záměrným poškozováním, je povinen žák škodu uhradit příslušnému právnímu subjektu. f) Dbá na hospodárnost při využívání elektrické energie a vody.   6. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád)  Hodnocení výsledků vzdělávání  žáků Je vyjádřeno klasifikací v souladu s § 69, odst. 2 školského zákona. Jeho cílem je vyjádřit příslušným klasifikačním stupněm úroveň vědomostí, dovedností a návyků, které si žáci osvojili, a podněcovat jejich zájem o doplňování a upevňování získaných vědomostí, dovedností a návyků a o zvládnutí širší problematiky daného předmětu. Hodnocení prospěchu musí též přispívat k formování morálního profilu žáků, proto je nutno při přiznání klasifikačního stupně přihlížet též k jejich přístupu k výchovně vzdělávacímu procesu, k jejich aktivitě i k tomu, zda se rozvíjí jejich schopnost samostatného myšlení nebo zda dovedou získané vědomosti a dovednosti pouze mechanicky uplatňovat. Hodnocení prospěchu má přispívat k vytváření kladného vztahu žáků ke škole a k vyučování.
Hodnocení tělesné výchovy  Při klasifikaci tělesné výchovy je žák hodnocen z výkonu, z míry pokroku v osvojení dovedností během klasifikačního období, ze vztahu k předmětu (aktivní účast na sportovní činnosti při výuce) i podle jiných kritérií (např. vlastní iniciativa: vedení rozcvičky, účast na soutěžích, rozhodčí, seminární práce, sportovní úbor a obuv, zdravotní stav).   Definice klasifikačních stupňů Lze obecně konstatovat, že hodnocení vychází z míry osvojení klíčových kompetencí, jež jsou souborem předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě. Za klíčové jsou považovány následující kompetence – kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální a kompetence občanské. Pouze jako orientační návod k hodnocení slouží následující charakteristika jednotlivých klasifikačních stupňů.
Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, nejvýše s drobnými nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Celkem pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí (může se dopouštět drobných chyb). Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké obtíže. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede většinou své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté nedostatky v logice. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede mnohdy opravit ani s pomocí učitele.
Klasifikaci žáka z chování Za pololetí navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují. Při klasifikaci 2. a 3. stupněm projedná třídní učitel klasifikaci s ředitelem školy a následně s ostatními učiteli na  pedagogické radě a zapíše zdůvodnění do poznámky k žákovi v třídním výkazu. Kritéria pro klasifikaci z chování  vycházejí z úrovně dodržování školského zákona a školního řádu žákem během klasifikačního období. Přitom se  přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Rozhodující pro klasifikaci je objektivní hodnocení chování žáka  během vyučování včetně akcí v rámci vyučování. Pouze v závažných případech a jedná-li se o případy, jejichž  projednávání se škola přímo účastní, lze přihlédnout i k chování mimo vyučování.
V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení: Stupeň 1 (velmi  dobré)   Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy, méně závažných přestupků se dopouští pouze ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé)  Chování žáka je již v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků (například narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob apod.).  Stupeň 3 (neuspokojivé)  Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.
Je třeba od sebe oddělovat výchovná opatření a hodnocení (klasifikaci) chování. Snížená známka z chování není výchovným opatřením (trestem), ale ohodnocením chování žáka za klasifikační období. Klasifikace chování na konci klasifikačního období musí brát v úvahu, zda žák obdržel během roku například důtku, ale rovněž závažnost provinění či jaké bylo žákovo chování po udělení výchovného opatření. Klasifikace chování bude vždy posuzována individuálně.
Celkové hodnocení žáka na vysvědčení  Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí  vyjadřuje výsledky  hodnocení ve vyučovacích předmětech a  hodnocení chování; nezahrnuje hodnocení v nepovinných předmětech. Na závěr každého pololetí školního roku se žákovi vydává vysvědčení. Za první pololetí lze vydat místo vysvědčení výpis vysvědčení. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním; b) prospěl(a); c) neprospěl(a); d) nehodnocen(a).
ad a) Žák(yně) prospěl(a) s vyznamenáním, má-li chování velmi dobré, v povinných nebo volitelných předmětech prospěch ne horší než chvalitebný a průměrný prospěch ne horší než 1,50.ad b) Žák(yně) prospěl(a), nemá-li v žádném povinném nebo volitelném předmětu stupeň  nedostatečný.ad c) Žák(yně) neprospěl(a), má-li z některého povinného nebo nepovinného předmětu stupeň nedostatečný.ad d) Žák(yně) je nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit na konci 1. pololetí z některého z povinných  předmětů  stanovených ŠVP.
Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn1a), uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.
Zásady hodnocení výsledků vzdělávání a získávání klasifikačních podkladů Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů, jsou součástí školního řádu.
Zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení a) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. b) Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým a vývojovým zvláštnostem žáka a i k tomu, že žák mohl v průběhu hodnoceného období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. c) Při hodnocení přihlíží učitel k indispozicím diagnostikovaným PPP, SPC nebo odborným zdravotním zařízením a řídí se platnými metodickými pokyny.     Pravidla pro hodnocení  a) Učitel je povinen vést soustavnou  evidenci o každém hodnocení žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení žáka i způsob získání klasifikačních podkladů. Prokazatelným způsobem je písemná evidence známek, datum zkoušení a rozdělení na ústní a písemné zkoušení. V případě  dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.        b) Žáci si mohou zapisovat jednotlivé známky do studijních průkazů. Za správné zápisy ve studijním průkazu je odpovědný žák, který je povinen jej předložit k nahlédnutí rodičům, resp. zákonným zástupcům. c) Žák musí mít z každého předmětu minimální počet známek za každé pololetí podle charakteru předmětu a týdenního počtu vyučovacích hodin (týdně 1 vyučovací hodina – minimálně 2 známek, týdně 2 a více hodin – minimálně 4 známky. Známky získává učitel průběžně během celého hodnoceného období. d) Stupeň prospěchu při celkové klasifikaci stanovuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Ve vyučovacím předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí stupeň prospěchu při celkové klasifikaci po vzájemné  dohodě. Způsob výpočtu celkové klasifikace stanoví vyučující předmětu s přihlédnutím k váze jednotlivých zkoušek. e) Učitel oznamuje žákovi každé hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených výkonů. Při ústním zkoušení je výsledek hodnocení (známka) oznámena žákovi okamžitě a do 7 dnů zapsán do Bakalářů.       Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznamuje učitel žákovi nejpozději do 7 dnů (v případě slohových prací a pololetních       písemek do 14 dnů), přičemž opravená práce je žákovi vždy ukázána. V těchto termínech musí být zapsány známky  do Bakalářů. Pro        hodnocení žáka využívá různých vah známek podle nastavených kritérií.   f) Učitel sděluje žákům všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení, na požádání je sděluje rovněž zákonným zástupcům žáka. g) Výslednou známku učitel udělí s přihlédnutím k závažnosti jednotlivých zkoušek a k vývoji práce žáka během klasifikačního období. Výsledné hodnocení (klasifikace) za pololetí musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly rozhodující pro klasifikaci, přičemž se hodnotí osvojení klíčových kompetencí za celé hodnocené období (vždy za jedno konkrétní pololetí).h) Učitel dbá na kulturu projevu žáka. i) O termínu stěžejních kontrolních písemných prací (zejména tzv. čtvrtletních a pololetních) informuje učitel žáky dostatečně dlouhou dobu předem ústně a zápisem v Bakalářích. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Toto opatření se netýká kratších diagnostických prací (do 20 minut), které postihují pouze běžný pracovní rozsah učiva. Pokud je hodnocení žáka stanoveno na základě písemných prací nebo testů, vyučující tyto práce mohou rozdat nebo je uchovat po dobu, během které se hodnocení žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnou zkouškou až do 30. 10. dalšího školního roku. j) Hodnocení za dané období je třeba ukončit v den stanovený ředitelem školy, nejpozději však 24 hodin před hodnotící poradou.Jestliže není možné žáka vyzkoušet a hodnotit v řádném termínu pro jeho dlouhotrvající nebo pro často se opakující krátkodobou omluvenou nepřítomnost (doloženou lékařskou zprávou) při vyučování nebo pro omluvené neodevzdání zadaných prací, stanoví ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín na základě žádosti. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.k) Případy zaostávání  žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla na konci každého čtvrtletí. Při výrazném zhoršení prospěchu žáka informuje učitel neodkladně třídního učitele. O nedostatečném prospěchu je nutno informovat vždy v 1. a 3. čtvrtletí, a to prokazatelným způsobem (na třídních schůzkách, nebo v případě neúčasti zákonného zástupce písemnou formou po pedagogické radě).l) Informace o klasifikaci a chování žáka jsou zákonným zástupcům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách. Rodičům, kteří se nemohli dostavit do školy v určeném termínu, poskytnou učitelé možnost individuální  konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.  m) V případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování žáka (neomluvená, nebo častá absence) informuje učitel předmětu třídního učitele a následuje bezprostřední informace rodičům. Týká se i zletilých žáků. V případě nutnosti jedná učitel s rodičem a podle uvážení s dalšími zainteresovanými osobami (TU, výchovný poradce, vedení školy) a navrhnou řešení.n) Výslednou klasifikaci je nutné oznamovat žákům neprodleně po pedagogické radě, a to proto, aby zákonní zástupci (nebo zletilí žáci) měli čas pro případné odvolání a aby byl prostor pro vykonání komisionální zkoušky. o) Každý vyučující oznámí žákům na začátku školního roku své podmínky klasifikace, zejména oznámí žákům podmínky pro klasifikaci na konci pololetí.
Komisionální zkouška  a) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: • koná-li opravné zkoušky, • koná-li komisionální přezkoušení, • zjistí-li ředitel školy porušení pravidel hodnocení ze strany vyučujícího,• má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí. b) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím v daném předmětu ředitel školy, je požádán o přezkoušení žáka příslušný krajský úřad – ten potom jmenuje předsedu komise. c) Toto přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ŘŠ nebo krajského úřadu. d) Komisionální přezkoušení žáka již nelze provést, byl-li žák v příslušném klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož hodnocení bylo zpochybněno ředitelem školy nebo zákonnými zástupci žáka (popřípadě zletilým žákem samým), již komisionálně zkoušen.  e) Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín tohoto komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy. f) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím v daném předmětu, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky – klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. g) Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.h) Komisionální zkouška je zpoplatněna 200 Kč, o výjimce rozhodne ředitel školy. i) O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.j) Výsledná známka při komisionálním přezkoušení je zároveň celkovou výslednou známkou v daném předmětu za dané pololetí na vysvědčení.  k) Nedostaví-li se žák bez řádné omluvy ke komisionální zkoušce, neprospěl.   Opravné zkoušky  a) Žákovi, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, je povoleno na základě písemné žádosti konat opravnou zkoušku.  b) Opravná zkouška je zkoušky komisionální za poplatek 200 Kč, o výjimce rozhodne ředitel školy.c) Termín opravné zkoušky stanoví ředitel školy tak, aby zkouška byla vykonána nejpozději do 31. srpna daného školního roku s výjimkou těch žáků, kterým byl povolen náhradní termín ke klasifikaci za druhé pololetí do 31. srpna daného školního roku.V těchto případech může ředitel školy po projednání v pedagogické radě povolit postup do vyššího ročníku s podmínkou, že žák vykoná úspěšně opravnou zkoušku do konce září následujícího školního roku. Jestliže žák nevykoná úspěšně zkoušku ani v tomto termínu, může opakovat ročník, v němž neprospěl, pouze na základě žádosti a udělení výjimky ředitele školy. d) Žákovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky v náhradním termínu, nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby navštěvuje žák podmíněně nejbližší vyšší ročník. e) Žák, který se bez řádné omluvy k vykonání opravné zkoušky nedostaví, neprospěl. Omluvit lze jen prokazatelné a vážné důvody.f) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, neprospěl. g) Celkové hodnocení žáka se v třídním výkazu vedeném v bakaláři uzavře až podle výsledku opravné zkoušky. Konečný stupeň klasifikace žáka po opravné zkoušce se nestanoví pouze podle výsledku opravné zkoušky, ale přihlíží se také k prospěchu žáka v celkovém klasifikačním období.     Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávací plánu  a) Ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost rozhodne o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (dále jen IVP). Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů. Ředitel školy vydá rozhodnutí o povolení IVP, ve kterém stanoví jednotlivé vyučovací předměty, ve kterých bude individuální vzdělávací plán povolen. b) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů dle § 18 školského zákona je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.  c) IVP musí být podepsán ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka. d) IVP vypracuje třídní učitel po projednání s žákem na každé pololetí. e) IVP podepíše třídní učitel, ředitel školy a zletilý žák, u nezletilého žáka ještě zákonný zástupce. f) IVP obsahuje rozpis termínů jednotlivých zkoušek pro průběžnou klasifikaci v předmětech s povoleným IVP. V předmětech, ve kterých není IVP povolen, probíhají zkoušky běžným způsobem. U žáka s IVP umožní třídní učitel častější uvolňování z výuky zejména v předmětech, ve kterých je IVP povolen.  g) IVP založí třídní učitel do osobní dokumentace žáka.    Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami  a) Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním    znevýhodněním. Zdravotní postižení je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více   vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. b) Při zdravotním znevýhodnění se jedná o zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám         učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. c) Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím         potřebám a možnostem, a na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělání umožní (týká se nejen samotné organizace výuky,         ale rovněž maturitní zkoušky). d) Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve         kterých se projevuje postižení žáka. Podle druhu postižení učitelé využívají speciální metody, postupy, formy a prostředky             vzdělávání a hodnocení, učební pomůcky a didaktické materiály.  Při způsobu hodnocení a klasifikace žáků zvýrazňují učitelé         motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl.  Doporučuje se používat různé formy hodnocení, např. bodové,         s uvedením počtu chyb apod.) a upřednostnit širší slovní hodnocení. e) Učitelé respektují doporučené způsoby práce a hodnocení žáka popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Třídní učitel sdělí         vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu, způsobu hodnocení a klasifikace žáka.  f) Pro zjišťování (a následné hodnocení) úrovně žákových vědomostí a dovedností (respektive klíčových kompetencí) volí učitel takové         formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Přihlíží se tedy k povaze         postižení nebo znevýhodnění. g) Je v kompetenci ředitele školy, aby pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami povolil individuální vzdělávací plán.  h) Veškerá problematika žáků s vývojovými poruchami je obsažena v metodickém pokynu MŠMT ČR  čj. 23 472/92-21.  7.Pravidla pro udělování výchovných a kázeňských opatření Výchovnými opatřeními se rozumí: a) pochvaly  Žák může být vyznamenán ústní nebo písemnou pochvalou:a) pochvala třídního učitele; b) pochvala ředitele školy; c) nebo je udělena odměna ve formě:• věcného daru;• prospěchového stipendia. Pochvalu třídního učitele uděluje třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci pro třídu, za úspěšné absolvování soutěží apod. Pochvala ředitele školy uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě na základě vlastního rozhodnutí či podnětu jiné právnické či fyzické osoby za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, za úspěšnou reprezentaci školy v krajských a republikových soutěží, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci, za mimořádnou aktivitu žáka.
b) kázeňská opatřeníProviněním proti školnímu řádu je také neomluvená nepřítomnost. Nepodá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka škole do 10 dnů po dotazu uspokojivé vysvětlení nepřítomnosti žáka, uloží se s přihlédnutím k jeho morálnímu profilu a k délce nepřítomnosti některé z výchovných opatření. Neomluvená nepřítomnost žáka v délce 1-6 hodin uložením důtky ředitele školy, 7–12 hodin stupněm z chování – uspokojivé, nad 12 hodin stupněm z chování – neuspokojivé.Mimo sníženého stupně hodnocení chování mohou být žákovi při porušení povinností stanovených školním řádem, podle závažností provinění, uložena některá z těchto výchovných opatření: a) napomenutí třídního učitele – uděluje třídní učitel při méně závažném porušení povinností stanovených školním řádem;b) důtka třídního učitele – uděluje třídní učitel při závažnějším porušení povinností stanovených školním řádem nebo opakovaném méně závažném porušení povinností stanovených školním řádem, třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele; c) důtka ředitele školy – uděluje ředitel školy po projednání s třídním učitelem při závažném porušení povinností stanovených školním řádem nebo opakovaném závažnějším porušení povinností stanovených školním řádem, důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě;d) podmínečné vyloučení;e) vyloučení.
Ad d, eŘeditel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ředitel školy stanoví zkušební lhůtu nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, může ředitel  školy rozhodnout o jeho vyloučení. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům a žákům školy a osobám, se kterými jsou v kontaktu v souvislosti s činností školy, se vždy považují za závažné zaviněné  porušení povinností a mohou vést k podmíněnému vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy.  O podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin. O svém rozhodnutí informuje ředitel školy pedagogickou radu.
Zásady ukládání kázeňských opatření: a) V případě porušení školního řádu udělí třídní učitel kázeňské opatření neprodleně po vyšetření přestupku. Při opakovaném porušení školního řádu v tomtéž klasifikačním období může být žákovi udělena důraznější forma kázeňského přestupku (zejména v případě neomluvené absence, nedovoleného odchodu ze školy, pozdního neomluveného příchodu na vyučování apod.). Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Současně jsou tato opatření zaznamenána v třídním výkaze s datem uložení a čj. a dále zaznamenána do školní matriky.b) Na  kázeňská  opatření, kromě  podmíněného  vyloučení  ze  studia, nelze  navazovat  jejich  stupňováním v následném  klasifikačním  období. Klasifikační období je ukončeno klasifikací chování žáka s ohledem na užitá kázeňská opatření v daném období. c) Vznikne-li podezření, že žák užil omamnou látku (včetně alkoholu), oznámí učitel toto podezření neprodleně řediteli školy. Zletilý žák bude vyzván k tomu, aby se podrobil laboratornímu vyšetření a u podezření z požití alkoholu k orientační dechové zkoušce. U nezletilého žáka ředitel školy neprodleně vyzve zákonného zástupce k tomu, aby se žák podrobil laboratornímu vyšetření a u podezření z požití alkoholu k orientační dechové zkoušce. Zprávu o laboratorním vyšetření  předají  zákonní  zástupci řediteli  školy.  Odmítne-li  zletilý  žák, u  nezletilého žáka  jeho  zákonný  zástupce,  požadované podrobení  se  laboratornímu  vyšetření případně dechové zkoušce, může být podezření z užití omamné látky považováno za důvodné. Přitom budou brány  v úvahu i další vyšetřené okolnosti. d) V případě, že žák prokázaným způsobem užil omamnou látku (včetně alkoholu) ve škole nebo na školní akci, nebo pod vlivem této látky se vyučování a školních akcí účastní, bude žákovi uděleno výchovné opatření. Dále se postupuje podle bodu  4 k). e) Bude-li žák usvědčen z krádeže, může být vyloučen ze studia. 8. Ukončení vzdělávání a) Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného    řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední    školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení, pokud je   o den pozdější. b) Žák, který nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku. c) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák maturitní zkoušku       v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.  9. Závěrečná ustanovení a) Školní řád doplňují předpisy o bezpečnosti práce, o ochraně zdraví při práci, o požární ochraně, poplachové směrnice, opatření při  mimořádných událostech a krizových situacích, provozní řády odborných učeben, bezpečnostní pokyny při výuce tělesné výchovy,  lyžařských výcvikových kurzech a jiných akcích organizovaných  v rámci vyučování. b) Školní řád je závazný pro žáky školy, učitele školy a všechny ostatní zaměstnance školy. Třídní učitel je odpovědný za prokazatelné  seznámení žáka se školním řádem. Třídní učitel také informuje zákonné zástupce nezletilých žáků o vydání a obsahu školního řádu.  c) Za seznámení učitelů a ostatních zaměstnanců je odpovědný ředitel školy. d) Školní řád je zveřejněn na přístupném místě ve škole a dále na veřejně dostupných internetových stránkách školy. e) Školní řád může být upravován zejména s ohledem na vznik nových skutečností, které stávající řád neřeší. O jeho změnách musí být        všichni vyučující i žáci neprodleně informování. f) Při porušení tohoto školního řádu žákem školy bude postupováno podle § 31 školského zákona a § 10 (výchovná opatření) vyhlášky MŠMT č. 13/2005 ve znění pozdějších předpisů a tomu bude odpovídat i hodnocení chování žáka za příslušné klasifikační období.

 

S účinností od 1. září 2017
RNDr. Hana Blahová
ředitelka školy

Komentáře jsou vypnuty.